|
| |
| Přečtěte si více o historii teologického výrazu “jednat v osobě Krista” a o starověké biologii, jež přivedla církevní otce a středověké teology k myšlence, že ženy v osobě Krista jednat nemohou. | ||
| Kněz jedná „v osobě Krista“. Jelikož Kristus byl muž, pouze kněz mužského pohlaví může při Eucharistii Krista zosobňovat. | ![]() | Hodnotou zosobňovanou knězem není Kristovo mužství, nýbrž jeho role prostředníka. Ta ovšem může a měla by být reprezentována také kněžími ženského pohlaví. 1. Ženy jsou přece mužům v Kristu rovny. 2. I ženy jsou nositelkami Kristova obrazu. 3. Ženy již jako “jiný Kristus” vystupují, a to jako nositelky křtu a svátosti manželství. 4. Ženy jsou dokonalejším odrazem Kristových ženských atributů. 5. I ženy jsou ztělesněním Kristovy lásky jež je podstatou jeho kněžství. V této záležitosti viz také chybnou teologii Tomáše Akvinského. |
| V symbolice spásy je Kristus ženichem a církev jeho nevěstou. Je to tedy muž, kdo by měl Krista v jeho kněžské službě reprezentovat. Plné znění textů, z nichž Řím vychází Skutečnost, že kněz vystupuje ve jménu církve, není natolik důležitá. Plné znění textů, z nichž Řím vychází | ![]() | Ke kněžské službě se obraz zásnubního tajemství nevztahuje. V místech, kde je na něj v liturgii odkazováno, je tato symbolika ambivalentní, neboť všichni křesťané představují jak ženicha, tak i nevěstu. Navíc při Eucharistii kněz nejedná pouze „v osobě Krista“, ale také “v osobě církve”. Více si můžete přečíst zde:
|
| V kontextu svátostné služby nelze uplatňovat lidská práva, jako je například rovnoprávnost žen. Plné znění textů, z nichž Řím vychází Ženy, jež jsou přesvědčeny, že jsou povolány ke kněžství, nejsou vedeny Duchem svatým. Pouze církev může totiž kontrolovat, kdo povolán je a kdo není. | ![]() | Přestože žádný jedinec nemá automatický nárok být vysvěcen, vyloučení celé skupiny pokřtěných ze svátostné služby vytváří problém skutečné diskriminace, zejména proto, že v Písmu a církevní tradici neexistují odůvodněné argumenty. 6. Skutečnost, že jiné křesťanské církve ženám svěcení udělují, stejně jako fakt, že některé katolické ženy se cítí být povolány ke kněžství, jsou jasnými znameními Svatého Ducha, která by neměla být církví ignorována. |
| Závěr: Neexistují žádné platné teologické argumenty zakazující ženám přijmout svátostné svěcení. |
Překlad P. Dohnalová
(Translated by Pavla Dohnalova
see www.PDCzechTranslations.co.uk.)



